Příjmy daňové a nedaňové - OOCSV

Český svaz včelařů
Okresní organizace Brno-město
Vidíte na tomto obrázku včelu?
Pak vás rádi přivítáme na kurzech pro začínající včelaře :-)
Přejít na obsah

Příjmy daňové a nedaňové

Příručka hospodáře
Zákon o účetnictví rozděluje činnost neziskovek na hlavní a hospodářskou činnost. Já používám v celé Příručce pojmy "daňová" a "nedaňová" činnost. Důvodem je skutečnost, že na konci roku budete řešit, jak sestavit Přehled o příjmech a výdajích. A zde je pohled Finančního úřadu orientován hlavně na skutečnost, zda vzniká či nevzniká povinnost platit daň ze zisku. Proto jsem pojal celý koncept z tohoto pohledu. Pokud si pohlídate daňovou povinnost, nebude vám hrozit žádná sankce.

Hlavní činnost spolku je vždy spojena pouze s nedaňovými příjmy a výdaji. Co je hlavní činnost vám řeknou STANOVY Svazu! (především článek 3 a článek 4). Pro posouzení daňové povinnosti a povahy jednotlivých příjmů a výdajů jsou proto zásadním dokumentem! Pokud chce spolek fungovat jako "neziskovka" a využívat výhody z toho plynoucí, musí si uvědomit, že z hlavní činnosti nemůže vznikat zisk!

Vedlejší hospodářská činost bývá obvykle provozována s cílem získání finančních prostředklů. Pokud se jí bude vaše organizace chtít věnovat, pak v každém případě navštivte místně příslušný Finanční úřad a proveďte zde registraci plátce daně. Registraci musí zařídit Předseda + Jednatel, nebo Předseda + pověřená osoba (třeba pokladník).

Názory právníků na potřebnost Živnostenského oprávnění k vedlejší hospodářské činnosti se různí. Ztotožňuji se s názorem, že spolek je nezisková organizace. Nepodniká proto za účelem dosažení zisku (to dokonce ani nesmí). Proto živnostenské oprávnění není z podstaty věci potřeba. Více třeba zde.
Pokud tedy hospodaříte s členskými příspěvky, dotacemi nebo dary, jedná se výhradně o nedaňové příjmy a výdaje. Pokud provádíte i nějakou vedlejší hospodářskou činnost, budou vám vznikat daňové příjmy (a zřejmě i výdaje) a následně budete muset na konci roku podat Daňové přiznání.

Poznatek ze školení (12/2019) - pokud provádíte vedlejší hospodářskou činnost jako podnikání, musíte si o živnostenské oprávnění vždy požádat. Co je to podnikání specifikuje zákon o účetnictví.
Podnikání je soustavná činnost prováděnou samostatně vlastním jménem a na vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku. (splněny musí být všechny podmínky současně tj. především kritérium soustavnosti (opakovaně) a za účelem dosažení zisku)
Z toho plyne, že pokud v rámci vedlejší hospodářské činnosti zorganizujete ples nebo zájezd jako jednorázovou akci pro veřejnost a vyberete poplatek, pak se nejedná o podnikání. Nepotřebujete tedy živnostenské oprávnění. Na konci roku podáte daňové přiznání. Pokud budete pořádat ples každý rok a pokaždé bude akce zisková, pak bude živnostenksé oprávnění potřeba! Pokud budete pořádat plesy pravidelně, ale nebudete z nich realizovat zisk, pak se opět nejedná o podnikání. Pozor však na správné vykazování všech souvisejících nákladů...

Příklad 1:
Organizace uspořádala včelařský zájezd. Zájezdu se účastnili členové spolku bez příbuzných či dětí. Účastnili se i členové sousedního (Svazového) spolku. Zájezd byl částečně hrazen z pokladny a současně byl vybírán poplatek 100kč od každého včelaře.
Řešení: Jedná se o nedaňové příjmy, protože zájezd je možné zahrnout do hlavní činnosti spolku. Stejně tak náklady na autobus nebo vstupné jsou nedaňové. Díky tomu vás daňové přiznání na konci roku nemusí trápit.
 
Příklad 2:
Organizace uspořádala včelařský zájezd. Zájezdu se účastnili členové spolku a brali s sebou manželky i děti. Účastnilo se i několik sousedů z okolí, kteří měli o akci zájem. Ačkoli byli včelaři, nebyli členy Svazu. Zájezd byl částečně hrazen z pokladny a současně byl vybírán poplatek 100kč od každého účastníka zájezdu.

Řešení: Vzniká problém, kdy příjmy od členů Svazu, je možné považovat za nedaňové příjmy (účast na výstavě je hlavní činnost spolku), ALE příjmy od všech ostatních účastníků zájezdu jsou daňové. Jedná se vlastně o placenou akci, vaše organizace poskytla službu za peníze dalším zájemcům mimo organizaci. V tomto případě se musí pokladník rozhodnout, jak bude postupovat. Zda bude evidovat seznamy členů a nečlenů spolku, nebo zda celou akci vykáže jako vedlejší hospodářskou činnost. Obvykle je druhé řešení jednodušší, protože při obratech našich organizací nehrozí, že by došlo ke vzniku povinnosti registrovat se k EET nebo odvést daň ze zisku! Takže veškeré vybrané peníze do kasy lze vykázat jako vedlejší hospodářskou činnost – daňové příjmy.  Výdaje na autobus + vstupné pak vykázat jako daňové náklady. Tak jako tak budete muset podat za daný rok daňové přiznání.

Řešení na ostří nože: Pokud se chcete za každou cenu vyhnout daňovému přiznání, nezbude nic jiného, než vykázat příjmy jako hlavní činnost (tj. nedaňové). Souhrn vybraných peněz zaúčtujte jedním účetním dokladem jako příjem ze "včelařského zájezdu". Uschovejte si u účetního dokladu i celkový počet včelařů (členů Svazu), ale vyvarujte se ukládání jmenného seznamu účastníků.
V rámci školení k daňovému přiznání neziskovek v roce 2019 jsem se setkal s názorem, že pokud má spolek ve stanovách odkaz na "akce pro veřejnost", nebo "veřejnou propagaci včelaření", pak je možné zahrnout celou akci jako hlavní činnost a neřešit ji jako hospodářskou... pamatujte ale na fakt, že hlavní činnost spolku musí být nezisková!

Příklad 3:
ZO zorganizovala školení pro začínající včelaře. Školení se účastnili i nečlenové ČSV. Za školení byl vybrán účastnický poplatek.

Řešení: Platí situace jako v předchozím příkladě s tím, že zde se bude jednat o vedlejší hospodářskou činnost. Bude třeba ji vykázat a podat daňové přiznání.
Pokud bude školení prováděno opakovaně, budou se ho účastnit i nečlenové a budete z něj realizovat zisk, pak při stávající úpravě stanov bude živnostenké oprávnění bohužel nutné...

Příklad 4:
ZO zjistila požadavky svých členů na nákup léčiva a přeposlala ho OO. Přitom zjišťovala požadavky od řádných členů, registrovaných členů ale i nečlenů! ZO chce pomáhat všem včelařům bez rozdílu, aby měla na svém katastru zdravá včelstva. Vstřícný přístup k nečlenům umožňuje společné postupy léčení a dlouhodobá spolupráce prospívá zdraví včel.
OO seskupila požadavky a následně zajistila veterinární předpis a provedla nákup léčiva. Zdravotní referent OO ho předal na schůzi zástupcům jednotlivých ZO. Pokladník OO vyfakturoval léčivo jednotlivým ZO. Zdravotní referenti ZO rozdali léčivo na schůzi a vybrali za něj peníze.

PROBLÉM – Zajištění léčiva spadá do hlavní činnosti Svazu. Toto se ale týká pouze jeho členů (vlastních a registrovaných)! Pokud však došlo k zajištění léčiva i nečlenům, jednalo se o vedlejší hospodářskou činnost. Pokud vystavíte navíc pokladní příjmový doklad nečlenovi a zaúčtujete si ho, máte o takové činnosti jasný důkaz. Tyto příjmy musíte vést jako vedlejší hospodářskou činnost. Nemá cenu si s nimi lámat hlavu, z pohledu ZO se jedná obvykle o malé částky a nebudete platit daň ze zisku. Nicméně vám vzniká bohužel povinnost vyplnit a podat v řádném termínu za příslušný rok Daňové přiznání...
Z pohledu OO vzniká nepříjemná situace, protože neví, komu přesně léčivo vlastně zajistila. Na problém se lze dívat tak, že ho zajistila pro „ZO“ a ty spadají pod Svaz. Pak může vést výdaje i příjmy jako hlavní činnost, nebude jí vznikat povinnost podat daňové přiznání.
Z pohledu ZO je situace problematičtější. Zajištění léčiva pro nečleny je možné vnímat jako vedlejší hospodářskou činnost - zejména pokud by z této činnosti vznikl nějaký zisk... V takovém případě musí ZO na konci bohužel podat za daný rok daňové přiznání. Pokud by nečlenům účtovala příplatek a realizovala tak nějaký zisk, bude s ohledem na každoroční nákup léčiva potřebné živnostenské oprávnění na tuto činnost, protože by se jednalo o podnikání...

Úprava CISu a objednávka léčiva pouze jeho prostřednictvím v roce 2019 prakticky znemožní oficiální nákup léčiva pro nečleny svazu (alespoň co se týká formální stránky věci). Toto celý problém vyřeší.

Návrat na obsah